O nás

Naše chovatelské stanice  Ketty Hanny byla založena v únoru 2003.

Chovatelská stanice dostala název složením dvou jmen úžasných fen NO. Jméno Ketty po naší fence NO Ketty Kone Gold´s a druhé jméno po její matce Hanny. Ketty měla být zakladatelkou naší chovné stanice, ale příroda tomu tak chtěla, že Ketty nechtěla přijmout žádného pejska.  Štěňat si Kettynka užila aspoň jako velmi trpělivá teta.

Naším prvním cattlíkem je Constance Queen Cinderela´s Ranch. Přišla k nám, když jí bylo  v sedm měsíců – v říjnu 2004.  Australský honák se mi líbil, hned, jak jsem o něm uviděla první zprávy a pak vyšel dvou stránkový článek v psím časopise a já měla jasno. Naše ovčanda bude mít kámošku. Domluvili jsme si návštěvu v ch.s. , kde se nám typově a barevně cattlíci líbili nejvíce. Osobní kontakt v Cinderela´s Ranch s tímto plemenem byla láska na první pohled. Předčilo má očekávání.  Srst, která je na první pohled hrubá, je velice jemná na dotek, psi úžasné stavby těla a přátelské povahy. Ikdyž mají v povaze, a u mnohých to tak je, že jsou k cizím lidem nedůvěřivý, tak přesto jsme byli v této ch.s.  obklopeni asi šesti honáky a všichni se k nám tulili a já nevěděla, koho dřív hladit. Pravda je, že z toho byla paní chovatelka překvapena a říkala, že to ještě neviděla, aby se k němu všichni takto měli. Prostě jsme si padli do oka a je tomu i tak do dnešního dne a neměnili bychom za jiné plemeno.

Původně jsme si jeli zamluvit červenou fenku, ale manžela zaujala modrá fenka, která pobíhala okolo ostatních honáků, kteří se chtěli s námi přivítat. Mě zaujala Babetka, která byla červená a já jsem si tuto barvu přála, protože je barevně shodná s dingem.  Vůbec jsem si Cony nevšimla. Prostě jsem po modrých nekoukala. Chovatelce jsem říkala, že budeme chtít červenou fenku, jako je Babetka. No, ale vše bylo jinak. Po návštěvě v ch.s. Cinderela´s Ranch jsme byli na cattlíka natěšení ještě více. Manžel mi stále vyprávěl o fence, která kolem hloučku cattlíků pobíhala a že se mu moc líbila. Slovo dalo slovo a za týden jsme si pro Conušku jeli.

Pravdou je, že nás překvapil temperament a rozruch, který Cony k nám přinesla. Nebyli jsme na to zvyklí, protože předchozí naši psi byli povahy klidné. Otevření dveří do domu por ovčandu znamenalo čekat na prahu, klidně si lehnout a do domu nechodit. Honačka byla názoru jiného. Vběhla do bytu s radostným rozvrtěním celého těla, proběhla sedačku vč. křesel a pokud někdo na sedačce seděl, tak se okamžitě začala mazlit celým tělem a to tak, že třeba z gauče spadla, jak se radostí vrtěla. Stejnou radost vyjadřovala i k našim fenkám NO a kříženci Ťapince, které z jejího chování byly také rozhozené. Klasické přikrčení, vrtění ocáskem a vtírání se do přízně a to velice kontaktní. To, že ovčanda byla velice klidné povahy a nic jí nerozhodilo, bylo pro nás velice výhodné. Naučila být v klidu i Conušku. Pokud se nic na zahradě nedělo, odpočívala Ketty u dveří na terase. Cony se jí štěkotem snažila přimět k činnosti, ale Ketty se nedala a ležela dál. Cony to po chvíli vzdala a stočila se k ní a odpočívaly spolu. Postupně se Conuška naučila, jak se chovat i v domě, ale od té doby, co přišla Cony, není už tak přísný vstup venkovním psům do domu. Cony nám to vysvětlila. Postupně začala, ze začátku nenápadně, chodit do domu i Kettynka.

Původně jsme chtěli jen fenky, ale když jsme viděli v chs. Cinderela´s Ranch Mokiho a Čáru (Aboriginal) věděli jsme, že budeme chtít i psa. Netrvalo to dlouho a my jsme si zamluvili pejska, kterého jsme si přivezli v lednu 2006. A tím se začala naše chovatelská stanice rozšiřovat o další honáky.  V létě 2006 u nás zůstali z našeho vrhu A dva pejsci. Ten samý rok jsme si přivezli i Babetku, již 4 letou. V roce 2009 přibyly z našeho vrhu 2 fenky. V roce 2012 v lednu jsme přivezli z ch.s. Cidabro fenku Ungarii – Julku a od ní z vrhu D přibyla fenka Dorrie a pejsek Dudly.

Temperament tohoto plemene je úžasný v tom, že  tak jak umí s nasazením nastartovat práci a hru, tak se umí stejně rychle  uklidnit a přizpůsobit se. Je to plemeno, které je stále kolem vás, je rádo ve vaší blízkosti. Pokud pracuji na zahradě, je smečka stále kolem mě. Všude mě doprovází.

Australský honácký pes je náročné, ale ve správných rukách úžasné plemeno, které se mi vrylo do srdíčka a neměnila bych.